Trénink na Sharanu

Dva transportní stroje Mi-171Š v operačním nasazení, třetí jako záložní. S vysláním vrtulníkové jednotky Armády ČR do Afghánistánu, kde by podporovala koaliční síly v působnosti regionálního velitelství Východ, již vyslovil souhlas Parlament České republiky. Jaká je realita na konci měsíce srpna?

ar18_09

TRÉNINK

 

na Sharanu

Vyšlo dne 7.9.2009 A-REPORT 9/2009 [ odkaz ]

Záměr je neměnný – nasazení tří vrtulníků Mi-171Š s podpůrným týmem do 110 osob ve čtyřech tříměsíčních rotacích. Podle dřívějších úmyslů měl kontingent do Afghánistánu odletět v polovině letošního roku. Je však zřejmé, že tento termín bude „odročen“. Důvodem je především skutečnost, že se o několik měsíců protáhla nezbytná modernizace  „stojednasedmdesátek“. „Abychom mohli plnohodnotně dokončit výcvik a sladit činnost všech organizačních subjektů v kontingentu, potřebovali jsme modernizované vrtulníky. Termín jejich dodání jsme však nemohli ovlivnit. Samozřejmě že posouvání termínu bylo pro nás nepříjemnou záležitostí,“ říká velitel přerovské 23. základny vrtulníkového letectva podplukovník Jaromír Šebesta. „V současné době jsou na letové dny přistavovány až čtyři stroje denně a zpoždění se snažíme maximálně dohnat.“ Mnoho kamenů ze srdce „spadlo“ přerovským vrtulníkářům koncem června. Letecké opravny Malešice (LOM) konečně dodaly pět modernizovaných „stojednasedmdesátek“. Na třech z nich nyní pokračuje zástavba speciálního vybavení, které je požadováno pro nasazení v operaci, a zbylé dva jsou k dispozici pro přeškolení personálu. „Ani tu sebemenší maličkost nechceme podcenit, neboť létání v Afghánistánu provází celá řada specifi k a je velice náročné. Nejen velení základny, ale i vrcholní představitelé resortu ministerstva obrany a Generálního štábu AČR musejí být stoprocentně přesvědčeni, že jak pozemní a létající personál, tak i provozované vybavení a technika jsou adekvátně připraveny k plnění velice náročných úkolů v afghánské misi ISAF,“ konstatuje podplukovník Šebesta.

ar18_09A
ar18_09C

Maximálně věrohodná příprava

Zasvěcení dávají veliteli vrtulníkové základny zcela za pravdu. Činnost v afghánském vzdušném prostoru není výletem nad neznámou krajinou, ale nasazením do válečného konfl iktu. K tomu je třeba přičíst vysokou nadmořskou výšku, extrémní teploty a nevyzpytatelný směr a sílu větru. „Těmto specifi kám v Afghánistánu jsme podřídili naši přípravu na misi,“ vysvětluje plukovník Petr Schwarz, zástupce velitele 23. základny vrtulníkového letectva v Přerově, a připomíná dílčí etapy: „Létající personál, s nímž se počítá do první a druhé rotace, nejprve cvičil ve vysokohorském prostředí, konkrétně v německých a francouzských horách. Následně si osádky vrtulníků vyzkoušely také létání v pouštním a prašném prostředí v Izraeli a ve Spojených státech amerických.“ Není tajemstvím, že zmíněný výcvik v zahraničí je naprosto jiná „káva“ než létání v tuzemských podmínkách. „Věrohodně jsme si přiblížili podmínky na afghánské základně Sharana, jež se nachází v nadmořské výšce dva a půl kilometru. Na vlastní kůži jsme poznali, jak se s narůstající výškou snižuje tah motoru a mění technika pilotáže. Ta musí být mnohem preciznější, neboť pilot má limitovanou zálohu výkonu. Obdobně je tomu v prašném prostředí. Vzlety, ale především přistání při minimální viditelnosti pro nás představovaly nové zkušenosti. Tato čtyřnásobná příprava nás profesně posunula o veliký kus dál. Získali jsme respekt před možným prostorem nasazení a specifi kou létání v neznámém terénu,“ dodává plukovník Schwarz. Ani to však není pro přerovské vrtulníkáře konečná v jejich přípravě. Poté co se leteckým mostem přesunou do Bagramu a zprovozní „svoje“ tři „stojednasedmdesátky“, ještě před operačním nasazením absolvují zhruba měsíční zdokonalovací výcvik pod vedením amerických profesionálů. „Zaměříme se především na taktické létání ve dvojici, což je prioritní podmínkou nadřízeného velitelství ISAF,“ upřesňuje zástupce velitele přerovské základny.

ar18_09X
ar18_09XX

Čtyři tříměsíční rotace

Je nabíledni, že veškeré konání příslušníků kontingentu bude směřovat a přiznává, že připravit do konce letošního roku čtyřicet příslušníků létajícího personálu do mise, je velkou výzvou. „Pro základnu je to nejvyšší priorita,“ konstatuje velitel. Svoje pravidla měl i výběr osádek vrtulníků. „Po konzultaci s aliančními partnery, především s těmi, co byli, respektive jsou v Afghánistánu nasazeni, jsme stanovili minimální kritéria, která musejí členové osádek vrtulníků Mi-171Š splňovat. Jak po profesní, tak ke zdárnému zvládnutí úkolů létajícím i pozemním personálem. Létající personál reprezentují čtyři osádky vrtulníků neboli dvacet profesionálů v jedné rotaci. Z nich budou čtyři kapitáni vrtulníku, čtyři „praví“ piloti, čtyři palubní technici a osm palubních střelců. „Obdrželi jsme úkol zabezpečit personálem čtyři rotace do afghánské mise. První dvě již máme jmenovitě obsazené, další dvě jsou, až na výjimky, rovněž pokryty. Svoje však mohou vykonat neočekávané zdravotní problémy nebo jiné nepředvídané okolnosti. Jinými slovy, když nám z jakéhokoliv důvodu vypadne pilot z první rotace, automaticky ho nahradí kolega z druhé rotace,“ vysvětluje pplk. Šebesta jazykové stránce. Poté jsme provedli výběr nejvhodnějších kandidátů do mise. Určitě vás nepřekvapím, když řeknu, že v první a druhé rotaci jde o ty nejzkušenější piloty vrtulníků. Na třetí a čtvrtý kontingent je relativně dostatek času, aby se ještě v potřebné míře zdokonalili,“ říká plk. Schwarz. V této souvislosti zástupce velitele podotýká, že i když management základny neměl veliký „manévrovací“ prostor, převažovala snaha vyjít profesionálům maximálně vstříc. „Brali jsme na zřetel i jejich životní situaci a v rámci možností jim termínově vyšli vstříc. Lidé tedy s dostatečným předstihem vědí, ve které rotaci do Afghánistánu odcestují,“ dodává.

ar18_09XXXX
ar18_09YY

Text: Pavel LANG

Foto: Jan KOUBA [ odkaz ] Vyšlo dne 7.9.2009 A-REPORT 9/2009 [ odkaz ]

12345 (2 hlasů, průměr: 4,50 z 5)

Loading...

Leave a Comment